CELIAKIE nebo pouhá INTOLERANCE?

Obiloviny by měly tvořit základ našeho jídelníčku.

To je nepochybně pravda, je tu však jisté a nepříjemné ale…

Naše současná populace si bohužel přehnanou a nadbytečnou každodenní konzumací pečiva a používání převážně bílé mouky, ať už v pečivu, tak v rámci vytváření vlastních pokrmů, vytvořila intoleranci na lepek-bílkovinu.

Co je lepek ?

• Lepek je směs bílkovin obsažená ve všech obilných zrnech. Nesnášenlivost našeho těla vzniká pouze na jednu bílkovinu – u pšenice je to gliadin, u žita sekalin, u ovsa avenin a u ječmene hordein.

Tato intolerance na lepek se může projevit jako:

A) CELIAKIE

• velmi závažné onemocnění způsobené právě nesnášenlivostí bílkoviny. Tato látka je obsažena v obilovinách, pšenice, žita, ječmene a ovsa.
• vyskytuje se u dětí i dospělých
• je dědičná
• projevuje se během prvních měsíců, kdy malé dítě začne přijímat stravu s obsahem lepku(obilné kaše, nebo třeba oblíbené piškotky)
• může se dokonce rozvinout i v pozdějším věku a to hlavně, kdy je konzumace lepku dlouhodobá, a velmi častá. Trávicí trakt společně s imunitním systémem není na tuto přehnanou konzumaci lepku přizpůsoben a jde tedy o obranou reakci těla.

Jak působí přebytek lepku v těle?

• Lepek ničí povrch tenkého střeva- postupně narušuje klky a mikroklky střevní  výstelku a tím následně dochází ke zhoršení vstřebávání zdraví prospěšných a výživných látek

Jaké jsou příznaky Celiakie?

• děti – žaludeční nevolnosti, posléze nadýmání, průjmy, chudokrevnost, a vlivem špatného přijímání výživných látek neprospívání  a úbytek váhy…
• dospělí– zvýšená únava, deprese, trpí na afty, vyrážky a kožní alergické projevy, hrozí dokonce i neplodnost…
• diagnóza se stanoví provedením biopsie dle vzorku tenkého střeva…

B) INTOLERANCE

V tomto případě dochází „pouze“ k nepříjemným reakcím ( nevolnost po konzumaci pečiva, průjmy a nadýmání).

Sliznice tenkého střeva není však poškozena a jedná se o „pouhou“ nesnášenlivost lepku.

Co můžeme podniknout, abychom tyto zdravotní problémy odstranili?

Nic víc, a nic míň než … držet bezlepkovou dietu-tzn. zcela vyloučit ze svého jídelníčku obiloviny obsahující lepek.

Dieta u Celiakie je …doživotní! U nesnášenlivosti se dá po zlepšení nepříjemných zdravotních projevů vysadit či zmírnit.

Dnešní článek není jen o základních faktech ohledně lepku, ale také o tom připomenout si obiloviny, kdysi často využívané, nyní stále ještě  opomíjené.  Uvědomit si, jak důležité a pro naše zdraví prospěšné je  čerpat, vařit a konzumovat základní, čisté a tradiční obiloviny. 

A protože Celiakie a intolerance lepku vládne světem, v druhé části článku se zaměříme na 3 základní bezlepkové obiloviny.

Pohanka…bezlepková pseudoobilovina

Proč pohanka?

• bohatý zdroj rutinu – bioflavonoidu, který zlepšuje pružnost stěn žil a cév(rozšířené žilky, křečové žíly..)
• nízký glykemický index– čili velmi vhodná pro diabetiky a redukční jídelníček
• bohatá na vlákninu- zdravá a šetrná pro naše zažívání
• obsahuje zinek, měď, selen – posiluje tím imunitní systém
• bohatá na antioxidanty-vitamín C , E
• oproti obilovinám s lepkem má několikanásobně bohatší zdroj aminokyseliny lysinu, která má protiherpetické účinky
• bsahuje přibližně 12 % bílkovin s vyváženým zastoupením aminokyselin
• termicky patří pohanka mezi zahřívací potraviny, čili na zimu jak dělaná

Můžete využít pohanku lámanku, nebo celé zrno, či pohankovou krupici defacto forma mouky…

Proso nebo jáhly, co je správně?

Správně je obojí :o)

Jáhly jsou totiž loupané proso a další bezlepková pseudoobilovina, ze které vytvoříme například dokonalou zdravou, vitamíny nadupanou kaši nasladko i naslano.

Proč jáhly?

• obsah bezlepkových bílkovin je 10 %, sacharidů 70 %
• úžasným zdrojem vitamínů B-komplexu, draslíku, hořčíku, železa a zinku, v dětské jídelníčku by v podobě lehké a výživné kaše jáhly neměly chybět
• lehce stravitelná a doporučuje se při onemocnění slinivky a také pro diabetiky
• jáhly jsou termicky neutrální a při trávení působí zásadotvorně-působí proti překyselení organizmu

Pozor!!! Jáhly mají tendenci k rychlé oxidaci, čili k žluknutí, mají totiž vyšší poměr nenasycených mastných kyselin, proto je třeba je skladovat na chladném a suchém místě. Důležité také je propláchnout před vařením horkou vodou – tím se zbavíme hořké chuti.

Rýže…loupaná či neloupaná…bílá nebo hnědá?

Obilky rýže se používají buď loupané(bílá rýže) nebo neloupané(hnědá přírodní rýže).

• nejkonzumovanější bezlepková obilnina na světě
• minimálně 85 % energie ji tvoří komplexní sacharidy
• obsahuje převážně složené cukry, pouhé 1 % energie pochází z tuků.
• glykemický index rýže bílé je přibližně 70, rýže neloupané asi 50.
• rýže přírodní (neloupaná) je zdrojem vitaminů skupiny B (thiaminu a niacinu), riboflavinu, fosforu, železa, hořčíku, selenu a draslíku
• rýže přírodní se chová při trávení slabě kyselinotvorně, bílá rýže více kyselinotvorně

Bohužel většina populace stále ještě konzumuje více rýži bílou (loupanou, zbavenou klíčků), proto výrobci často obohacují (fortifikují) bílou rýži právě o esenciální mikroživiny, které naopak (neloupaná) přírodní rýže obsahuje, a to jsou : železo, thiamin a niacin.

V našem zdravém jídelníčku bychom měli tedy dát přednost rýži hnědé (neloupané).

Tolik fakta a teorie … praxe v příštím článku :o)